V stínech mříže
Za betonovou zdí,
ztrácí se nářek děsu.
Pouta svírají tvůj svobodný nádech,
tvá snaha bojovat odpadá
Bouře zasáhne tvé srdce
stíny tvého hlasu se rozplývají v koruně stromů,
Tvá vzdálená dlaň, zapomenuta v boji,
otevři oči beze strachu,
Ozvěna tvého hlasu stále zní ( blízko)
Nadzvednem své světlo a necháme ho lesknout
Proplouvajícím mrakem prachu
obrátili jsme království v prach
rozsvítíme náš svět.
Andělské slzy...
( Naše slzy)
...padají...
(k jádru)
dolů...
(k jádru)
...dolů...
A mísí se s lidskou špínou !!!
Za betonovou zdí,
bouře zasáhne tvé srdce.
Tvá dlaň v poutech se rozplývá
( ve stínech mříže)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář